Historie obce

Rusek je místní část statutárního města Hradec Králové. Nachází se na severu Hradce Králové. V roce 2009 zde bylo evidováno 141 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 328 obyvatel. Rusek je také název katastrálního území o rozloze 4,78 km2.

Z historie naší obce

O pravěkém osídlení ruseckého okolí svědčí nálezy lužické kultury. Královéhradecké muzeum objevilo v r. 1923 "Na Břehách" dvě sídelní hradištní jámy se střepy a otisky proutí. Jiné nálezy (primitivní nástroje z doby kamenné) byly vyorány na polní trati při melioraci v r. 1909.

Na vznik názvu vesnice panuje několik názorů. Jeden tvrdí, že je odvozen od kmene "rus", který ve slovanských jazycích znamená vodu (Rusalka - vodní víla, v ruštině rusko značí tok řeky). Snad tedy Rusek dostal své jméno od vodnaté, mokré krajiny nebo od potoka, jehož jménem bylo Rusek. Jiný názor vychází z domněnky, že jméno obce bylo zdrobnělinou k osobnímu jménu Rus. Jména národů se stávala příjmeními přistěhovalců a často i domácích lidí, kteří pobyli v cizině (Rusek bylo asi příjmení usedlíka ve dvoře, lidé brzy zapomněli na původ jména a pak z pojmenování dvora Rusek utvořili jméno obce). Další názor odvozuje původ jména od slova "růžek" - růžek od zlatého prutu. Za panování císaře Josefa II., kdy se prosazovala němčina bylo jméno Růžek pozměněno na Rusek. V okolí Ruseku byly lesy. Na západní straně byla velká dubina, na severozápad "Roháj" (též Rozháj), na severu "Meslice" a na východě "Ouliště". Roháj byl vykácen v letech 1860 - 1868. Zbytek byl vykácen v roce 1906. Kolem obce Rusek se rozkládaly tyto rybníky: Piletický, Rozkoš, Kuchánek, Nový, Dlouhý, Hluboký a Bukovský. Prvních šest bylo vysušeno v r. 1730 a poslední Bukovinský v r. 1863.

Od roku 1490 náležel Rusek městu Hradec Králové. Byl přifařen ke kostelu sv. Antonína, ale už od počátku 16. stol. Se pohřbívalo u nového kostela sv. Pavla. Město v Ruseku zřídilo pravděpodobně již v roce 1490 rybník zvaný Ruský nebo též Rozkoš. Roku 1520 hradecká obec asi stavěla rybník Kochánek, protože tohoto roku byla roseckým dána tráva od rybníka u Lochenic v náhradu za trávu, která jim při dělání rybníka byla zatopena.

Poprvé byl Rusek zkonfiskován roku 1547 a předán Pernštejnům, po nichž vesnice vystřídala mnoho majitelů. Druhá konfiskace postihla Rusek po bělohorské bitvě, protože se mezitím dostala obec do majetku Hradce Králové a město bylo proti císaři Ferdinandovi II. Obec získala Magdaléna Trčková a připojila ke smiřickému panství.

V třicetileté válce poznalo místní obyvatelstvo hrůzy při švédském tažení (1645) a Rusek byl takřka zničen. V r. 1651 zde bylo 29 obyvatel a v témže roce ves byla prohlášena hejtmanem smiřickým za rebelantskou, protože se vzpírala přestoupit na katolickou víru. Místo zbořených chalup bylo sice po roce 1654 vystavěno 7 nových chalup, ale obyvatel přibývalo pomalu. V r. 1713 se ve vsi napočítalo 13 stavení, o 17 let později 16 (6 selských a 10 chalup). Z roku 1718 je zmínka o silnici, jež vedla z Hradce Králové k Ruseku.

Ještě několikrát rozdupali vojenští koně rosecký katastr. V r. 1745 zaplavilo vesnici a okolí vojsko pruského krále Bedřicha, v pruskorakouské válce r. 1866 se v Ruseku vystřídali oba protivníci. Prusové rekvírovali koně a vozy a obyvatelé před nimi prchali do třebechovických lesů. Po vyhlášení tolerančního patentu za císaře Josefa II. Se počali věřící většinou hlásit k evangelické církvi, ale náboženská myšlenka počátkem 19.stol. nebyla již význačná. Také napoleonské války obec poznamenaly. V roce 1813 táhli vesnicí ruští vojáci na pochodu do Lipska. Několik jich v místě zemřelo a občané je pochovali u obecního kříže.

Původní hospodářský dvůr zanikl požárem v r. 1780. Po zrušení roboty, v letech 1840 - 1863 vznikly tzv. "Velké" a "Malé famílie" (Velké famílie 9 stavení - č.p. 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35 a 4 ; Malé famílie - č.p. 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45). Na místě, kde stojí nynější škola, stál zemanský dvůr s 200 korci polí (po 200 let na něm hospodařil rod Dušků).

Dřevěná stavení s doškovými střechami byla často obětí požáru, jindy zase obec překvapila povodeň (1846, 1897). Po povodni, která odnesla dřevěný most, byl v roce 1846 vystavěn kamenný. Ve vesnici přibývalo domů i obyvatel. Roku 1869 měla obec už 50 popisných čísel a 359 lidí. Roku 1890 vysázeli občané na návsi lípy a akáty, o sedm let později založili sokol, vybudovali požární zbrojnici a na křižovatce most.

Již v roce 1912 došlo k ustavení Družstva pro rozvod elektrické energie. V období po vzniku samostatného Československa pokračovali zdejší občané v hezké tradici výsadby stromů, a to okrasných i ovocných. Byly upraveny dva parčíky a také sokolské a dětské hřiště. Obec se dále rozšiřovala a v roce 1927 byla vystavěna školní budova. O dva roky později byla část katastru pronajata letišti, které v následujících desetiletích výrazně ovlivňovalo poměry v obci.

Například na sklonku druhé světové války ukrývali nacističtí okupanti letadla pod stromy na návsi a také v zahradách. Obyvatelé byli nuceni kopat kryty. Rusek a jeho okolí bylo tehdy zaplaveno Němci. Bouřlivé události konce světové války přinesli smrt několika lidem a zranění ještě dalším.

Rusek byl samostatnou obcí až do roku 1976. Dnes patří k Hradci Králové jako jeho místní část.